Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lefkada

Toto jsou fotky z našeho pobytu na Lefkadě v letovisku Agios Nikitas (přelom července a srpna 2009).

 

Fotky 1 - 14: pláž Milos, kam se dá dojít z Agios Nikitas pěšky po pěšině přes horu. Díky tomu, že na toto místo nevede žádná jiná cesta a nedá se sem dojet autem, je pláž krásně volná, protože na ní jsou jen ti, kdo jsou ochotni sem v horku přes kopec dojít. Jezdí sem sice z Agios Nikitas ještě vodní taxík, ten ale vysazuje lidi na opačné straně pláže, než kam ústí cestička z hory. Jsou zde malé oblázky a čistá průzračná voda. 

První dny bylo moře klidné a dalo se v něm hezky plavat a potápět. Ke konci pobytu se na jinak vymeteném nebi objevilo pár mraků a dokonce krátce sprchlo, to se moře rozbouřilo a byly pořádné vlny. Takže jsme si užili od všeho něco.

Letovisko Agios Nikitas i pláž Milos leží na západní straně ostrova a dá se odtud pozorovat západ slunce.

 

Fotky 15 - 24: pěší výlet do hor. Rozhodli jsme se jít na výlet do hor, abychom se prošli místní krajinou a navštívili nějaké vesnice. Vzhledem k povaze terénu řeckých ostrovů jsme šli do nejbližší vesnice Drymonas, která byla od Agios Nikitas vzdálena vzdušnou čarou cca 4 km do vnitrozemí, po klikatých silnicích 10 km.

Do Drymonasu jsme došli již pěkně vyprahlí, naštěstí jsme tam potkali milého místního pána, který nám dal plnou lahev vody. Všude kolem byla totiž jen pustina, žádný obchůdek.

Jelikož se nám nechtělo jít stejnou cestou po silnici zpátky, rozhodli jsme se prozkoumat cesty vedoucí dolů k moři směrem k Agios Nikitas. Zpočátku vypadaly velmi nadějně, ovšem čím jsme šli dál, byly čím dál tím více zarostlejší. Člověk se musel potýkat s bodláky, trny (což bylo v sandálech a s holýma nohama obvzlášť příjemné) a hlavně obřími pavouky, kteří měli své sítě natažené přes cestu, seděli uprostřed na pavučině a chytali cikády, kobylky a ostatní hmyz. Co to šlo, snažili jsme se jejich sítě nenarušit a přitom co nám svítilo slunce do očí, tápali jsme klacíkem před sebou snažíc se nezaplést se do nějakého vlákna.

(Pozn. k fotce č. 22 - v pozadí na hoře je vidět americký radar.)

To všechno by ale ještě šlo, nejhorší bylo, že každá z cest, po které jsme se vydali z Drymonasu dolů, po kratší či delší době najednou skončila uprostřed pustiny a dál to nikam nevedlo. A že jsme jich vyzkoušeli pěkných pár. Kdybychom byli v přívětivé české přírodě, dalo by se krásně jít i mimo cesty, tady by to ale byla holá sebevražda. Bodláčí, trní a pavučiny zde byly  koncentrovány tak, že zdejší přírodu činili naprosto neprostupnou. Na konci jedné z takových cest jsme už měli pod sebou Agios Nikitas jako na dlani, ale museli jsme se vrátit zpátky nahoru do Drymonasu a odtud se vydat na zpáteční desetikilometrovou cestu. Po všem co jsme ten den v místním horkém klimatu absolvovali jsme šli už snad jenom silou vůle. Naštěstí nám po pár kilometrech zastavili dvě slečny a vzali nás autem téměř až do Agios Nikitas, za což jsme byli velmi vděční.

Výlet stál ale rozhodně za to!

 

Fotky 25 - 54: výlet autem kolem ostrova. Půjčili jsme si na jeden den auto a vyrazili na výlet kolem ostrova. První zastávkou bylo hlavní město Lefkada, prošli jsme se kolem přístavu a v místních uličkách, a pak jsme jeli po východním pobřeží do Nidri. Zde se nachází dlouhá úzká pláž, která skýtá výhled na blízké ostrůvky a řeckou pevninu. Z Nidri jsme se zajeli podívat na cca 3 km vzdálené vodopády. Z parkoviště se k nim jde po příjemné cestičce mezi skalami a kdo by se chtěl osvěžit, může se v malém jezírku pod vodopádem i vykoupat. Naším dalším cílem bylo letovisko Vasiliki, kde nás vyděsila přeplněná městská pláž. U promenády kolem pobřeží je zde řada restaurací s příjemným posezením přímo nad mořem, kde kotví rybářské loďky. Dali jsme si tu menší oběd a pokračovali přes hory na západní pobřeží. Při cestě se nám naskytl výhled na údajně nejkrásnější pláž ostrova - Porto Katsiki (foto č. 40), ta byla ale chudák tak napraná turisty, kteří sem přijeli jak po pevnině tak i po moři, že si myslíme, že za takovýchto podmínek není o co stát. Po západním pobřeží jsme jeli na nejjižnější místo ostrova - Mys Dukato (foto č. 44 - 49). Stojí tu starý maják a je odtud výhled na ostrov Kefalonie (foto č. 47). Při zpáteční cestě na sever jsme se zastavili v jedné z vesniček v restauraci s názvem Panorama, výhled na pobřeží je z ní skutečně krásný. Našimi posledními cíli byly horské vesnice Karya a Eglouvi. Při cestě se nám otevřel výhled na východní pobžeží se zátokou u Nidri (foto č. 52) a při zpáteční cestě do Agios Nikitas - neopakovatelný pohled z hor na naše Agios Nikitas pod sluncem zářícím z pozamraků (foto č. 53 a 54).

 

Fotky 55 - 58: východ slunce. Jelikož jsme měli auto půjčené na 24 hodin, od 9.h do 9.h ráno, rozhodli jsme se ho využít k časné ranní cestě do hor na místo, které jsme si vyhlédli při včerejším výletě, odkud byl krásný výhled na východ. Ranní krajina před a při východu slunce má ohromné kouzlo, všude je naprostý klid, pak se postupně probouzejí kohouti a jejich kykyrýkání dotváří jedinečnou atmosféru. Rozhodně to stojí za to!

 

Fotky 59 - 60: náš apartmán

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář